armagnac

Armagnac je symbol Gaskoňska a d´Artagnana. Toto prestižní brandy je dědictvím staré tradice, charakterizuje bohatost zdejší půdy a života. Armagnac vyniká především lahodnou spletitou chutí zralého ovoce a jemným aroma. Po dlouhá staletí toto unikátní brandy znali a vychutnávali pouze obyvatelé Gaskoňska. Kolem 15. století se začal rozvíjet obchod a dokument z roku 1439 pro předpisy prodeje trhu v Saint-Sever (department Landes ) ukazuje, že armagnac se stal proslulým ve všech částech Francie.

Vinice Armagnacu se rozkládají v samotném srdci Gaskoňska na mírných a dobře osluněných svazích. Klima je zde poměrně drsné – v zimě vane studený vítr z Pyrenejí, v létě se pahorky a údolí pečou pod žhavým sluncem. Vliv oceánu na západě a středozemního moře na východě však zmírňují extremní počasí různých sezón, a proto je celkové klima mírné a teplé.

Plochy Apelace

Oblast A.O.C. (Appellation d´Origine Contrôlée ) byla ustanovena dekretem v roce 1936. Zahrnuje okolo 15.000 ha a rozděluje se na tři oblasti.
Bas-Armagnac je nejzápadnější část, jehož správním střediskem je Euze a zaujímá 57 % plochy vysazené vinicemi. Tato písečná, mírně zvlněná zóna se rozkládá na jílovo-křemičitých terénech, chudých na vápenec, což představuje ideální podloží pro armagnacké vinice. Z těchto písečných zemin, charakteristických svou kyselostí, zvaných „Sables Fauves“ (plavé písky) pochází „eau-de-vie fruité“ – ovocná pálenka – velmi delikatesní a oblíbená.
Ténareze se rozprostírá na jílovo-vápenitých půdách, v okolí města Condom. Jeho pálenky jsou živější a kořenitější, vyjadřující svou bohatost až po mnohých letech stárnutí.
Haut-Armagnac , jehož sídelním městem je Auch, dnes představuje jen malou část produkce. Jeho podloží je hlavně křídové. I dnes se zde však nacházejí vynikající pálenky – vínovice.

Hlavní odrůdy pěstované v Armagnacu

Ugni Blanc ( taktéž zvaný Saint-Emilion) je odrůda „par excellence“ pro destilaci. Pěstuje se na vinicích plavých písků v Bas-Armagnacu. Je to odrůda výborně adaptovaná pro pálení jemných a aromatických vínovic. Armagnac pocházející z této odrůdy je pokládán za nejušlechtilejší.
Folle Blanche je odrůda, která produkuje velmi aromatické a elegantní vínovice. Vyznačuje se stálostí aroma s živými, suchými a ostrými tóny. Svůj opravdový buket vyjeví až po dlouhém, nejméně desetiletém stárnutí.
Bacco je typická odrůda pro stárnutí. Po dlouhém uložení nabízí starý ročníkový Armagnac vyznačující se plným, bohatým a intenzivním aroma, kde vyjadřuje plně svoji kulatost, krásnou chuť a délku v ústech.
Colombard, vyznačující se aroma ovoce a koření, je odrůdou oceněnou hlavně v assemblážích (scelování odrůd). Existují další povolené odrůdy jako Blanc Dame (Clairette de Gascogne), Graisse, Jurançon blanc, Mauzac blanc a rosé, a konečně Meslier Saint-François. Jsou to vesměs staré odrůdy, které dnes již nejsou prakticky využívané.

Zpracování Armagnacu

Výroba Armagnacu zůstala i nadále malovýrobní, řemeslnou aktivitou. Vinifikace: hrozny sklízené v průběhu měsíce října jsou zpracovány běžným způsobem : lehce se drtí, lisují a vloží do kádí, kde proběhne fermentace bez chemických přídavků. Kvasný proces probíhá rychle a víno spočívá na kalech až do destilace.
Destilace probíhá v zimě, jakmile skončí fermentace. Musí být provedena v několika měsících po vinobraní. Destilace je nejdůležitější fáze ve zpracování autentického Armagnacu. Provádí se ve specifickém destilačním přístroji určeném pro tuto pálenku, zvaném alambic armagnacais, kde probíhá proces zvaný „simple chauffe“ (jednoduché pálení), nebo také chauffe continue (průběžné pálení).
Proces destilace spočívá v oddělení alkoholu a aromatických esencí obsažených ve víně. L’alambic armagnacais je „monument“ z mědi, zásobovaný studeným vínem jako „chladící směsí“alkoholových par procházejících spirálou. Víno se začne zahřívat v chladicím válci, protéká skrz průběžný kondenzátor a teče na misky válce. Zde se alkoholové páry stoupající z kotle sytí o aroma vína. Nakonec teče víno do kotle, kde se alkohol a těkavé estery, které mu dávají svůj charakter, od sebe oddělí a stoupají spirálou do válce, kde se vše neustále opakuje.
Takto vzniklé pálenky, udávající 52 až 72 % alkoholu, jsou naprosto bezbarvé..
Stárnutí: Od okamžiku, kdy pálenka opustí destilační přístroj, stáčí se do dubových sudů o objemu 400 až 420 litrů. Dubové dřevo pochází převážně z gaskoňských lesů nebo jiných regionů Francie. Dřevo dubu obohacuje Armagnac o své taniny a aromatické substance, které se v pálence časem roztaví. Stárnutím v sudu nabývá pálenka vanilkové aroma a svou nádhernou jantarovou barvu. Armagnac spočívá v nových sudech až do doby, kdy sklepmistr rozhodne o přetáčení do sudů starších, již použitých. V nich pokračuje v stárnutí v poklidném stylu. Během let stárnutí se obsah alkoholu pomalu snižuje přirozeným vypařováním, kterému se říká v místní hantýrce „part des anges“ (podíl andělů).

Armagnac, který dosáhl maximálního stárnutí (zpravidla po 30 letech), je posléze stáčen do skleněných nádob zvaných „dame-jeanne“ (demižón), aby si zachoval svou kvalitu.
Mladý Armagnac může být zcelován. Provádí se tzv. „coup“ (kupáž), tj. harmonická assemblage více pálenek, pocházejících z různých apelací v oblasti a různého stáří.

Kategorie Armagnacu

V.S. nebo * * * – Armagnac nejméně dva roky starý

V.O., V.S.O.P. nebo Reserve – Armagnac nejméně pětiletý

Extra, Napoléon, X.O. nebo Vieille Reserve – Armagnac nejméně šestiletý

Hors d’Age nebo 10 ans d’Age – Armagnac nejméně desetiletý

Armagnac označený ročníkem (10 let stárnutí) - exkluzivní ročník sklizně.

Kvalita Armagnacu je hodnocená podle vyváženosti pěti různých kritérií:
Barva: správná je hluboká, zlato-jantarová do rubínových odstínů. Barvy zelených odstínů nebo velmi tmavých tónů nejsou žádoucí.
Průzračnost: dobrý Armagnac musí být naprosto čirý, „panenský“. Pokud se zatočí se sklenkou, „slzy“ ulpí na stěnách a pomalu stékají - tato viskozita je znakem kvality.
Buket: když podržíme sklenku Armagnacu v dlani, dosáhne ideální teplotu 25°C. Dobrý Armagnac uvolňuje hluboké aroma. Jen velmi starý Armagnac produkuje eminentní parfém švestek.
Chuť: po prvním vzplanutí alkoholu dobře zestárlý Armagnac musí zanechat pocit jemné sladkosti a vyzrálosti.
Délka: musí zůstat příjemná dochuť. Stálost chuti je v přímém poměru jak ke stáří, tak ke kvalitě Armagnacu.

Jak Armagnac pít

Armagnac by měl být podáván po jídle v koňakové sklence, která umožňuje plné rozvinutí krásného a bohatého aroma. Druhou možností je vychutnání sklenky Armagnacu u krbu s dobrým doutníkem.

Armagnac se dá ale také pít jako aperitiv s kostkou ledu nebo jako součást koktejlů, například s pomerančovým či grapefruitovým džusem, tonikem nebo sodou.

Skrýt informace