Depaz – Rhum s pohnutou minulostí

Píše se rok 1902, Martinik. Na severu ostrova, pod sopečnou horou Mont Pelée se již dávno nerozkládá pouhá usedlost založená francouzskými zemědělci roku 1635. St. Pierre je již hlavním městem ostrova a přezdívá se mu perla Malých Antil. Díky zdejší úrodné půdě, ideálnímu klimatu a svého času i potu afrických otroků, dosahují zdejší sklizně cukrové třtiny ohromujících výsledků, a to jak co do kvality, tak kvantity. Sudy místního rumu jsou již dlouhá léta dodávány i do Evropy, kde si tento jantarový destilát již vybudoval skvělé jméno. Své o tom ví i rodina Depaz vlastnící jednu z nejstarších místních palíren. Rum se zde již nevyrábí tak jako zpočátku, z melasy, ale díky takřka neomezeným lokálním zdrojům se třtina zpracovává ihned a lisuje se z ní omamně aromatická šťáva. Poté jen fermentace, destilace a zrání v nejlepších sudech. Zdejší zemědělský (agricole) rum je oslavou výchozí suroviny a vyjádřením místního terroiru.

 

Cosi se probouzí

Počátkem dubna 1902 se však v útrobách 1397 metrů nad mořem tyčící hory Mont Pelée začínají ozývat zvuky připomínající kotel vroucí vody. Blízké okolí sopky čpí sírou a dochází k prvním slabším erupcím. 26.dubna vypudí sopka šedivá mračna a pokryje okolí vrstvou popela. Veřejní představitelé však stále nespatřují důvod k obavám, a to se brzy ukáže jako kritické podcenění. Ráno, 8. května o svátku Nanebevstoupení Páně, obyvatelé města zpozorují mohutné gejzíry žhavých výparů a lávy prýštících z vrcholu sopky. Poté jde již vše rychle. Nad horou se objeví obrovský, žhnoucí mrak, který zastíní oblohu a během několika minut dosáhne města. Následky jsou fatální. Z kdysi pyšného města se během několika okamžiků stává doutnající hromada sutin. Město St. Pierre přestalo existovat. Tato katastrofa stála život více než 28 000 lidí.

Povstání Fénixe

Jediný z rodiny Depaz, který tuto děsivou katastrofu přežil, byl šestnáctiletý Victor Depaz, a to jen díky tomu, že právě studoval v Bordeaux, ve Francii. Říká se, že když zde obdržel tyto strašné zprávy, rozhodl se na Martinik již nikdy nevrátit. Své stanovisko však později přehodnotil a rozhodl se rodinný podnik vzkřísit a vzdát tak alespoň hold práci svých předků. Poté co se na ostrov vrátil, zasvětil svou budoucnost studiu palírnického umění a posléze nechal zničenou destilerii rekonstruovat. Vše podle paměti, jelikož žádné plány bývalých budov se nedochovaly. Od roku 1917 je značka Depaz plně obnovena a dodnes je synonymem pro vynikající zemědělský rum i nezdolnou lidskou vůli.