Výrobce

Produktové řady

    Barva (víno)

    Cena

    Objem

    Země

    Vína a champagne

    Francie – Champagne

    Výraz „Champagne“ označuje šumivé víno pocházející z přesně vymezeného stejnojmenného území v severovýchodní Francii. Vinařství produkující skvělé šampaňské je celá řada, mezi ty nejznámější velké značky se potom řadí například Dom Perignon, Louis Roeder Cristal, Krug, Möet&Chandon, Veuve Clicquot, Mumm nebo Taittinger.

    Zobrazit více informací Zobrazit méně informací


    Jak šampaňské podávat

    Šampaňské se podává vychlazené, nejlépe na teplotu 6-8°Celsia. Ideální je vložit láhev na 20 minut do nádoby s chladnou vodou. Led by se - podle názoru odborníků - přidávat neměl (výjimkou je Moet Chandon ICE Impérial). Můžete také láhev uložit na půl hodiny do nejchladnějšího prostoru v lednici. Nikdy by se nemělo šampaňské chladit v mrazničce, ať jakkoli spěcháte. Zhoršuje se kvalita.
    Vychlazenou láhev je třeba nejprve otevřít. Sejměte kryt zátky a korek se nesnažte násilně vytlačit. Stačí láhev zlehka nahnout, zátku přikrýt dlaní a láhví zlehka otáčet. Zátka se bude uvolňovat postupně a postupně se také bude uvolňovat plyn, takže víno jen zašumí. Už dávno neplatí, že šampaňské se nedolévá do poloprázdné skleničky. Právě naopak. Nejprve naplňte jen dno, a teprve po chvilce dolijte sklenku do dvou třetin. Nejvhodnější skleničkou je klasický tulipán, z něhož bublinky "neutíkají" příliš rychle, a přitom v něm mohou volně putovat (šampaňské si přece užíváme i očima). Poměrně malý povrch zase zaručí, že teplota zůstává co nejdéle konstantní. A protože se hrdlo sklenky zužuje, zachovává si víno i své typické aroma.

    Region a historie

    Celá oblast Champagne leží z velké části na křídovém podloží a je rozdělena na 5 základních oblastí: Montagne de Reims, Valée de la Marne, Côte des Blancs, Côte de Sézanne a Aube.

    Vinná réva se v kraji Champagne (z latinského slova Campus – pole) pěstovala již v roce 79, tedy mnohem dříve, než bylo vůbec objeveno šumivé víno (šampaňské). V římské době se v Champagne nejen pěstovalo víno, ale začal se zde těžit i vápenec. Opuštěné lomy s až 90 m hlubokými křídovými sklepy a chodbami, jež zbyly po těžbě, se později staly ideálním místem pro šampaňské víno, jež zde dnes dozrává. Traduje se, že tajemství bublinek ve víně čili šampaňské objevil mnich Dom Pérignon. Druhá, pravděpodobnější verze však tvrdí, že se je naopak snažil z šampaňského vína dostat, když se v něm vytvořily přirozenou cestou druhotným kvašením (pravděpodobně při převozu „šampaňských“ vín z Francie do Anglie). Nepochybně však přispěl k historii a výrobě šumivého šampaňského vína.

    Výroba

    Pro zpracování se smějí použít pouze tři základní odrůdy vinné révy: Chardonnay, Pinot Noir a Pinot Meunier. V malém množství se pak povoleny ještě odrůdy Arbanne, Petit Meslier, Pinot Blanc a Gamay. Výtěžnost z hektaru v běžných ročnících by neměla překročit 50 hektolitrů.

    Sklizeň probíhá obvykle během října a hrozny se rychle vylisují. V mnoha domech lisování probíhá tradičním vertikálním lisem. Vylisovaný mošt se zpracuje běžným způsobem a vyrobí se z něj základní bílé víno, většinou neharmonické a nevyrovnané. Fermentace probíhá obvykle v ocelových tancích a jen několik tradičních výrobců používá pro prvotní kvašení dubové sudy. Přes zimu vína prokvasí a v březnu až dubnu začne míchání jednotlivých typů tzv. „assemblage“. Míchání je velmi komplikovaná a delikátní operace a provádí ji zkušený sklepmistr, nazývaný „Chef de Caves“.
    Druhotné kvašení probíhá ve sklepích při ideální teplotě mezi 10–12 °C, kdy láhve leží naskládané v horizontální poloze. Je ukončeno přibližně po dvou týdnech až několika měsících, podle teploty a množství přidaného tirážního likéru. Láhve se přemístí na speciálně uzpůsobené stojany, jež mají oválné díry, do kterých se láhev vloží hrdlem. Profil děr umožňuje měnit polohu láhví od kolmé po svislou a zároveň otáčet láhví kolem své osy. Nastupuje operace nazývaná „remuage“, jejímž cílem je postupným otáčením láhve kolem své osy a nakláněním až do polohy dnem vzhůru setřesení kvasinkových kalů k uzávěru hrdla. Trvá zhruba dva měsíce. Během této doby je nutné každou láhev vzít mnohokrát do ruky, což v současné době v mnoha společnostech nahrazuje počítačem řízená operace, která setřásá boxpalety s 500 láhví během 1-2 týdnů.

    Po setřesení leží víno ještě na kvasinkách. U běžných champagne do další sklizně, minimálně 3 roky u ročníkových vín. Ročník se na etiketách uvádí pouze, pokud se jedná o mimořádně dobrou sklizeň a mísení se provádí výhradně z vín daného roku.

    Odstřelení kvasinkového sedimentu je posledním krokem u „šampaňské metody“. Hrdlo láhve se ponoří do roztoku solanky, která zmrazí setřesený sediment až na -28 °C a po otevření láhve vnitřní tlak vystřelí zmrazený sediment ven. Obsah láhve je samozřejmě podchlazen, čímž se sníží vnitřní tlak, takže nedojde k větším ztrátám vína. Do láhve je přidána směs cukru, brandy a vína, která upraví chuťové vlastnosti budoucího champagne. Na závěr se láhev uzavře korkem ve tvaru hřibu a zajistí kovovou sponou.

    Zobrazit méně informací

    Vína a champagne  Počet produktů: 343

    na stránku