Kolky aneb povinné značení lihu v České republice

Ten malý kousek papíru s několika číslicemi při otevírání láhve svého oblíbeného alkoholu už přetrhl snad každý z nás. Mnozí si na něj zvykli a berou ho již jakou nezbytnou součást každé láhve, jiní ho vnímají jako obtíž, protože jim kazí dojem z vystavené sbírkové láhve. Z jakého důvodu a odkdy však kolky neboli kontrolní pásky vlastně na láhvích jsou?

Kolkování lahví

Nejprve je nutné říci, že ve světě podobně okolkované láhve ještě nejsou zdaleka běžné. S postupem času se ale začíná stávat pravidlem, že nějaký podobný ochranný prvek již nalezneme ve většině zemí. V České republice jsme se s kolky setkali poprvé v roce 2005, velkým procesem proměny sestávajícím především z přidání ochranných prvků potom prošly v roce 2012. Byla to reakce státních úřadů na tzv. metanolovou aféru, kdy se na český trh dostalo poměrně velké množství jedovatého metanolu v „pančovaném“ a často podomácku vyráběném alkoholu. Tato aféra měla za následek několik lidských životů a nespočet otrav s trvalými následky. Nový zákon tehdy stanovil přísnější kritéria pro vydávání kolků a láhve se začaly značit jejich novým typem, kdy každý kolek musí být opatřen QR kódem. Ten je zcela unikátní a můžeme z něj vyčíst registrační číslo distributora alkoholu, datum objednávky daných kontrolních pásek a také údaj umožňující stanovení základu spotřební daně. Jednoduše řečeno, kolky jsou na láhvích ke kontrole a ověření pravosti alkoholu. Zajímavostí je, že totožný zákon, který legislativně ošetřil vydávání nových kolků také omezil maximální objem láhve prodávaný v ČR na 3 litry. Z trhu tak například musela být stažena oblíbená čtyř a půllitrová láhev irské whiskey Jameson.
172

Druhy kolků

V současné době se můžeme setkat s kolky o 3 velikostech – 90x16mm, 150x16mm a 210x16mm - v závislosti na tom, na jak velký objem láhve se umisťují. Jsou tištěny na ceninovém papíře opatřeném vodoznakem. Zároveň také platí, že pro každý objem a procento alkoholu musí být vydány odlišné kolky. Z údajů na pásce potom lehce určíme celkovou výši odvedené spotřební daně. Z toho vyplývá, že není možné použít totožný kolek například pro rum o objemu 38 % alkoholu a zároveň pro jinou značku rumu s 42 % alkoholu. Kontrolní páskou musí být označen každý destilát s obsahem alkoholu více než 15 % a objemem více než 0,06l. Miniatury mají tedy výjimku a nemusí být označeny. Kolek je vždy umístěn tak, aby byl přelepen jak uzávěr, tak samotné hrdlo láhve a při otevření tedy došlo k jeho přetržení.

Zdanění alkoholu

Destiláty, podobně jako tabákové výrobky, podléhají dvojímu zdanění. Vztahuje se na ně 21 % daň z přidané hodnoty (DPH) a potom spotřební daň (SD), která je pro rok 2021 stanovena na 32.250 Kč za hektolitr čistého neboli 100 % lihu. Výsledná spotřební daň tedy není závislá na finální prodejní ceně destilátu jako je tomu u DPH, ale odvíjí se od objemu láhve a obsahu alkoholu. Pro příklad uvedeme výpočet spotřební daně u oblíbeného rumu Malteco 10 Y.O. 0,7l: 0,7 (objem láhve) x 0,40 (obsah alkoholu) x 322,50 (stanovená SD na litr) ꓿ 90,3 Kč/láhev Spotřební daň společně s daní z přidané hodnoty tak tvoří nezanedbatelnou součást výsledné ceny, kterou každý z nás za oblíbený rum či whisky zaplatí.

Jsou kolky důležité?

Určitě ano. A to nejenom pro státní správu. Okolkovaná láhev nám všem totiž dává jistotu, že kupujeme nejenom zdravotně nezávadný destilát, ale především originál.