Americký vs. francouzský dub

Americký dub je oblíbený zejména ve Španělsku, ačkoli i zde se francouzský dub těší čím dál větší oblibě. Často uděluje vínu příchuť vanilky, protože obsahuje látku zvanou vanilin, která uděluje své aroma i vanilkovým luskům. Francouzský dub používají všichni francouzští vinaři, je také používaný u těch nejlepších kalifornských vín. Je považován za jemnější a vytříbenější, oproti tomu se o americkém dubu tvrdí, že má otevřenější, přímější a zřetelnější charakter. Rozdíl v těchto typech sudů není příliš výrazný. Americký dub se řeže, což narušuje jádro. Díky tomu je víno vystaveno nejprchavějším prvkům za relativně krátkou dobu. Francouzský dub se oproti tomu štípe. Tradiční ukládání francouzského dubu po několik let na volné ploše však určitě vyluhuje z dřeva ty nejprchavější aromatické složky. Americký dub se suší v pecích, tedy u něj k žádnému vyluhování nedochází.

Právě francouzské dubové sudy ovládají velkou část trhu. V roce 2011 dokázala Francie vyprodukovat 500 000 kusů v celkové hodnotě 300 milionů eur (7,5 miliardy Kč). Za to vděčí nejen významným oblastem, odkud duby pocházejí, ale především organizaci lesního hospodářství, napsala agentura AFP.  Za své "dubové" bohatství vděčí také muži jménem Jean-Baptista Colbert, ve své době ministrovi krále Ludvíka XIV. Dával vysazovat dubové lesy, jejichž dřevo bylo určeno pro stavbu královského loďstva. Díky tomu dnes Francie exportuje 64% své produkce do zahraničí. Teprve před 30-ti lety se též zjistilo, jak moc jsou velká vína závislá na kvalitě sudů, ve kterých zrají. I to se podepsalo na úspěchu francouzských vývozců. V dubových sudech zrají jen dvě procenta vín ve světě.